Ready made evropská společnost

Již 1. června nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který přináší celou řadu podstatných změn, proto pro Vás níže shrnujeme 5 nejzásadnějších informací, které by Vás určitě neměly minout, pokud vlastníte podíl v obchodní společnosti:

1. Povinnost zapsat skutečného majitele mají obchodní společnosti už od roku 2018

Evidence skutečných majitelů byla zřízena s účinností od 1. ledna 2018 novelou zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Existující obchodní společnosti měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do 1 roku, tj. do 1.1.2019 a každá nově vzniklá společnost pak bez zbytečného odkladu. Za nesplnění této povinnosti však dosud neexistoval žádný postih. Nový zákon tuto situaci mění a za opomenutí zápisu vůbec poprvé zavádí sankce (viz. níže).
 

2. Evidence skutečných majitelů bude volně přístupná na internetu

Dosud neveřejná evidence skutečných majitelů, kam měly dle původní úpravy přístup jen zákonem vypočtené subjekty jako soudy a úřady, se s účinností nového zákona překlopí do režimu databáze dostupné široké veřejnosti online. Podobně jako u obchodního rejstříku si tak bude každý moct dohledat, kdo je skutečným majitelem té které společnosti, tj. koncovým příjemcem více než 25 % z celkového prospěchu společnosti nebo osobou s koncovým vlivem.

3. Sankce

Neprovedení zápisu skutečného majitele do evidence nově zakládá odpovědnost za přestupky, a to jak na straně společnosti, která skutečného majitele do evidence nezapíše, tak na straně skutečného majitele, který společnosti neposkytne potřebnou součinnost. Za takový přestupek bude nově možné uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč. Následkem nesplnění povinnosti bude také omezení práv nezapsaného skutečného majitele, kdy společnost nezapsanému skutečnému majiteli nebude smět vyplatit podíl na zisku a nezapsaný skutečný majitel nebude moct vykonávat hlasovací práva při rozhodování nejvyššího orgánu společnosti (na valné hromadě).
 

4. Automatický průpis z obchodního rejstříku

Jednou z pozitivních novinek, kterou s sebou nový zákon přináší, je bezpochyby tzv. automatický průpis pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti s jediným společníkem, které závazek transparentnosti plní částečně již nyní zápisem v obchodním rejstříku. K 1. červnu dojde u těchto společností, které povinnost zápisu dosud nesplnily, k jejich automatickému průpisu do evidence vč. společníků, kteří vlastní obchodní podíl větší než 25 % a jediných akcionářů. Každá další změna jediného akcionáře nebo společníka naplňujícího zákonnou domněnku skutečného majitele se pak z obchodního rejstříku do evidence opět automaticky propíše bez nutnosti podávat návrh na změnu zápisu. Pokud však tyto společnosti svou povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence splnily již před účinností nového zákona, má tento zápis před automatickým průpisem přednost a s účinností nového zákona se nezmění. V případě změny ve vlastnické struktuře bude vedle návrhu do obchodního rejstříku nutné pak podat i návrh na změnu v evidenci (tj. zaplatit dva správní poplatky, vést dvě řízení) a případně požádat o nastavení automatického průpisu do evidence pro každou budoucí změnu v obchodním rejstříku. Automatický průpis nebude ze zjevných důvodů nikdy možný u osobních společností, kde není údaj o podílu součástí zápisu v obchodním rejstříku a u akciových společností s více akcionáři.

5. Soudní poplatek

Nový zákon s sebou přináší také novelizaci zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a podstatné zvýšení soudního poplatku za zahájení evidenčního řízení. Zatímco dosud podléhalo řízení o zápisu do evidence skutečných majitelů poplatku ve výši 1.000,- Kč, od června za podání návrhu zaplatíte čtyřnásobek, tedy 4.000,- Kč. Proto v případě společností, u nichž není automatický průpis z nějakého důvodu možný, doporučujeme se zápisem skutečného majitele do evidence neotálet.
 

Všechny obchodní společnosti mají dle zákona veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, povinnost zápisu do obchodního rejstříku [1]. Tato povinnost se vztahuje na řadu skutečností týkajících se společnosti včetně názvu, sídla, identifikačního čísla, dne vzniku, předmětu podnikání, údajů o statutárním orgánu a o společnících společnosti atd.

Zákon o veřejných rejstřících obchodním společnostem dále stanovuje povinnost bezprostředně promítnout jakékoliv změny zapsaných údajů i do obchodního rejstříku a předložit rejstříkovému soudu listiny povinně zakládané do sbírky listin (např. účetní závěrku). Přesto se tak v praxi často neděje, ať už účelově nebo nedopatřením, v obou případech pak zapsané údaje odporující skutečnému stavu mohou pro společnost znamenat nezanedbatelné právní důsledky.

Možnost třetích osob dovolat se zapsaných údajů

Pro veškeré údaje zapisované do obchodního rejstříku platí tzv. princip materiální publicity. Jeho význam se naplno projeví právě v případě nesouladu zapsaných údajů se skutečnými, kdy společnost nemůže namítat, že její zapsané údaje nejsou pravdivé, jedná-li na jejich základě třetí osoba (především obchodní partneři, věřitelé, ale i zákazníci či zaměstnanci) [2]. V praxi bude jednáním třetí osoby především doručování písemností na zapsanou adresu či uzavírání smluv a jiné jednání s osobami zapsanými jako členy statutárních orgánů.

Praktickým důsledkem tohoto principu pak může být situace, kdy odvolaný člen statutárního orgánu, který je stále zapsaný v obchodním rejstříku, uzavře za společnost smlouvu, která ovšem bude pro společnost závazná, nemohla-li druhá smluvní strana o změně vědět.

Sankce dle zákona o veřejných rejstřících

Pokud soud nebo jiný orgán veřejné moci zjistí neshodu mezi skutečným stavem a zapsaným údajem, má povinnost na to rejstříkový soud upozornit. Podnět soudu mohou podat ale i další osoby, zejména pokud mají na věci oprávněný zájem (např. odvolaný člen statutárního orgánu nebo vlastník nemovitosti, v níž má společnost zapsané sídlo, zatímco již dávno pozbyla právní titul). V takovém případě je rejstříkový soud oprávněn zahájit řízení o změně zapsaných údajů sám.
Pro tento účel zpravidla vyzve společnost, aby mu skutečné údaje sdělila nebo aby listinu, která se povinně zakládá do sbírky listin, doplnila. Pokud společnost nespolupracuje, může soud uložit společnosti pořádkovou pokutu až do výše 100 000,- Kč [3] nebo zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací v případech, kdy společnost nespolupracuje [4].
V současné době se v Poslanecké sněmovně projednává novela zákona o obchodních korporacích a zákona o veřejných rejstřících, která zpřísňuje sankce za nezaložení účetní závěrky do sbírky listin. Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, bude ji nově možné zrušit i bez likvidace v případě, že bude nekontaktní [5]. Cílem je eliminovat obchodní společnosti, které sice formálně existují, ale nevyvíjí žádnou činnost. Jestliže bude novela schválena, její účinnost se předpokládá od roku 2020.

Sankce dle přestupkového zákona a zákona o účetnictví

Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin stanovuje také zákon o účetnictví. Porušením této povinnosti se společnost dopustí přestupku, za který lze uložit pokut až do výše 3 % hodnoty aktiv [6].
Nepodání návrhu na změnu zapsaných údajů v obchodním rejstříku naplňuje také skutkovou podstatu přestupku dle přestupkového zákona, za který lze uložit pokutu až do výše 100 000,- Kč [7].

Občanskoprávní odpovědnost

Nezveřejnění povinných listin ve sbírce, a to zejména výroční zprávy a účetní závěrky společnosti dále může naplňovat také skutkovou podstatu nekalé soutěže dle občanského zákoníku, neboť dle generální klauzule se dopustí nekalé soutěže ten, „kdo do se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.“ [8]

Proti společnosti, která se dopustí nekalé soutěže lze podat žalobu, kterou se lze domáhat zejména odstranění závadného stavu, náhrady škody nebo vydání bezdůvodného obohacení [9].

Trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

Ačkoliv trestní odpovědnost při nesouladu skutečných a zapsaných údajů v obchodním rejstříku vzniká jen v minimech případů, neboť se jedná o prostředek tzv. ultima ratio, považujeme vhodné na ni také upozornit. K naplnění znaku trestného činu nestačí pouhá skutečnost, že zapsané údaje neodpovídají skutečnosti, ale zároveň může být tento nesoulad způsobilý vážně ohrozit práva třetích osob (obchodních partnerů, věřitelů, zákazníků či zaměstnanců).
Za trestný čin může fyzické osobě (členům statutárního orgánu či společníkům) hrozit trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Samotné společnosti může být udělen peněžitý trest dle jejích majetkových poměrů. [10]

Závěrem nelze než doporučit obchodním společnostem, aby zápis změny zapsaných údajů nebo založení povinných dokumentů do sbírky listin neodkládaly i přes časovou a ekonomickou zátěž, kterou každá jednotlivá změna zápisu přináší. Např. neuložením účetní závěrky lze sice získat určitou hospodářskou výhodu vůči obchodním partnerům, lze však konstatovat, že s ohledem na možné důsledky se to ve většině případů nevyplatí.

[1] § 42 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
[2] § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
[3] § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
[4] § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
[5] PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY. Poslanecká sněmovna. 2017. VIII. volební období. Tisk č 207/0, část 1/10. Vládní návrh novely zákona o obchodních korporacích a zákona o veřejných rejstřících. dostupné na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=207&CT1=0
[6] § 37 odst. 1 písm. j), odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
[7] § 9 odst. 2 písm. a) bod 1.  zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
[8] § 2976 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
[9] § 2988 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
[10] § 254 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník