Důvodů pro ukončení činnosti společnosti může být mnoho – podnikatelský neúspěch, osobní neshody mezi společníky, nefunkčnost společnosti a podobně. Možností, jak činnost společnosti ukončit, je také více. Nejčastějším řešením je zrušení společnosti likvidací, ale v úvahu přichází také fúze, při které veškeré jmění společnosti přechází na jinou (nástupnickou) společnost, či prodej společnosti, přesněji řečeno jejích podílů.
Likvidace společnosti
Likvidace obchodní společnosti je proces, který nastává po zrušení společnosti a předchází jejímu zániku. Účelem likvidace je vypořádání vztahů společnosti ke třetím osobám i vlastním společníkům.
Proces likvidace má zákonem stanovená pravidla, od kterých se nelze příliš odchylovat. V některých drobnostech vyplývajících z celé právní úpravy společností se likvidace liší dle druhu obchodní korporace (osobní, kapitálové, evropské společnosti).
Průběh likvidace:
1. Přípravná fáze
Likvidace je složitý proces a je proto vhodné (ačkoli nikoliv ze zákona povinné) se před jejím samotným zahájením důsledně připravit. Důležitý je výběr osoby likvidátora, shromáždění potřebných dokumentů a stanovení data zrušení společnosti a jejího vstupu do likvidace.
2. Zrušení společnosti a její vstup do likvidace
Společnost vstupuje do likvidace dnem, kdy byla zrušena anebo prohlášena za neplatnou. Od tohoto okamžiku je také povinna používat dodatek „v likvidaci“.
3. Povolání likvidátora
Velmi důležitý krok je výběr osoby likvidátora, který bude za společnost činit veškeré úkony s likvidací spojené. Likvidátora obvykle povolává statutární orgán. Rozhodnutí o volbě likvidátora se ukládá do sbírky listin. Likvidátorem může být i právnická osoba zastoupená členem jejího statutárního orgánu.
Likvidátor je orgán společnosti, musí splňovat podmínky pro výkon funkce člena statutárního orgánu a musí také se svým ustavením souhlasit.
Podmínky výkonu funkce likvidátora:
- plná svéprávnost;
- bezúhonnost ve smyslu zákona o živnostenském podnikání (pravomocné odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s podnikáním nebo předmětem podnikání likvidované obchodní společnost);
- není u něj dána překážka provozování živnosti (např. konkurs na majetek osoby, zákaz činnosti v provozování živnosti v oboru, zrušení živnostenského oprávnění atd.)
- osoba nesmí být vyloučena rozhodnutím soudu z výkonu funkce.
Pokud osoba, která se má stát likvidátorem, nesplňuje uvedené podmínky, likvidátorem se nestane. Přestane-li likvidátor splňovat podmínky po dobu výkonu funkce, jeho funkce zaniká.
Funkce likvidátora také zaniká jeho odstoupením, odvoláním, smrtí (či zánikem právnické osoby) a skončením likvidace. Pokud jeho funkce zanikne před skončením likvidace, je třeba co nejrychleji povolat nového likvidátora.
4. Zápis vstupu společnosti do likvidace do obchodního rejstříku
Přestože společnost vstupuje do likvidace v den rozhodnutí orgánu o jejím zrušení, je třeba zajistit publicitu a informovat o této skutečnosti třetí osoby. Návrh na zápis změn do obchodního rejstříku se podává na tzv. inteligentním formuláři dostupném na stránkách www.justice.cz. Zápis je zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč.
5. Sestavení účetní závěrky
Statutární orgán, popř. likvidátor zajistí vyhotovení účetní závěrky ke dni předcházejícímu dni vstupu společnosti do likvidace. Ke stejnému okamžiku je nutné uzavřít účetní knihy. Účetní závěrku je třeba uložit do sbírky listin. Vhodným dnem vstupu společnosti do likvidace je první den hospodářského roku (nejčastěji 1. ledna), neboť se tak nabízí možnost využít pro splnění své povinnosti řádné účetní závěrky sestavované vždy k poslednímu dni účetního období (nejčastěji k 31. prosinci). Jestliže společnost vstoupí do likvidace k jinému dni, je statutární orgán povinen sestavit mimořádnou účetní závěrku.
6. Sestavení zahajovací rozvahy a soupisu jmění
Soupis jmění by měl zahrnovat veškerý majetek a dluhy bez ohledu na to, zda jsou vyjádřeny v účetnictví. Majetek je třeba popsat tak, aby bylo možné odhadnout jeho hodnotu. U dluhů se zapisují údaje o věřiteli, důvod vzniku, výše a splatnost dluhu. Soupis jmění je třeba průběžně aktualizovat, např. po přihlášení dosud neznámé pohledávky.
7. Oznámení vstupu do likvidace věřitelům
Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace a den, ke kterému k němu došlo, všem věřitelům společnosti známým z účetnictví a jiných dokladů společnosti.
Zároveň je vždy nutné oznámení v Obchodním věstníku, aby se mohli přihlásit i věřitelé dosud likvidátorovi neznámí, přičemž:
- oznámení se zveřejňuje alespoň dvakrát za sebou;
- mezi prvním a druhým zveřejněním musí uplynout lhůta alespoň dva týdny.
Součástí oznámení je i výzva k přihlášení pohledávek a přesně vymezená délka lhůty k přihlášení, která musí být alespoň tři měsíce a počíná běžet až druhým zveřejněním.
8. Podání daňového přiznání
Likvidátor dále podává do třiceti dnů ode dne vstupu do likvidace přiznání k dani z příjmu právnických osob – řádné daňové tvrzení.
9. Zpeněžení majetku
Je třeba zpeněžit majetek potřebný k uspokojení peněžitých dluhů společnosti, tzv. likvidační podstatu. Za tímto účelem likvidátor zejména prodává jednotlivé věci společnosti a uplatňuje její pohledávky. Nepeněžité dluhy se i nadále vyrovnávají nepeněžitým plněním.
Likvidátor je povinen usilovat o uspokojení všech pohledávek společnosti, včetně doposud neuplatněných nároků u třetích osob i členům volených orgánů společností. Za tímto účelem především žaluje, uzavírá smíry a narovnání.
10. Vypořádání s věřiteli
Rozlišují se tři likvidační skupiny:
- I. skupina = náklady likvidace (odměna likvidátora a náklady spojené s povinnými právními úkony)
- II. skupina = pohledávky zaměstnanců
- III. skupina = pohledávky ostatních věřitelů.
Pokud se nepodaří zpeněžit celý majetek, vyrovnají se přednostně náklady a pohledávky z první skupiny a dále z druhé, je-li to možné. Není-li poté možné plného vyrovnání pohledávek z třetí skupiny, tyto pohledávky se uspokojí poměrně.
Pokud se nedaří zpeněžit likvidační podstatu ani zčásti, nabídne likvidátor likvidační podstatu k převzetí všem věřitelům.
Není možné hrazení přihlášených pohledávek před ukončením likvidace, s výjimkou úhrady nákladů likvidátora a úhrady závazků vůči zástavním věřitelům.
11. Konečná zpráva o průběhu likvidace, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, účetní závěrka
Po dokončení všech likvidačních úkonů je třeba sestavit konečnou zprávu o průběhu likvidace s návrhem na vypořádání likvidačního zůstatku (jestliže nějaký zbyl) a účetní závěrku ke dni zpracování návrhu na vypořádání likvidačního zůstatku. Dokumenty následně musí schválit valná hromada.
Konečná zpráva obsahuje zejména:
- výši likvidační podstaty a způsob, jakým s ní bylo naloženo,
- vymezení majetku, který se nepodařilo zpeněžit,
- způsob vypořádání dluhů společnosti,
- závěr o tom, zda je likvidační zůstatek a návrh na jeho rozdělení.
12. Rozdělení a vyplacení likvidačního zůstatku
Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Pokud likvidační zůstatek na toto rozdělení nestačí, rozdělí se v poměru k výši splacených či vnesených vkladů společníků.
13. Podání daňového přiznání
Vedle řádného daňového tvrzení podávaného se vstupem společnosti do likvidace je likvidátor povinen podat daňové tvrzení v průběhu likvidace ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.
14. Souhlas správce daně s výmazem
Likvidátor musí požádat správce daně o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku. Účinky souhlasu také nastávají, pokud nebylo žádné rozhodnutí vydáno do dvou měsíců ode dne podání žádosti. V případě zamítnutí žádosti ze strany správce daně lze žádost opakovat po uplynutí jednoho měsíce ode dne doručení zamítnutí.
15. Skončení likvidačního procesu – návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku
Proces likvidace skončí okamžikem, kdy je zákonem požadovaným způsobem naloženo s likvidační podstatou, tedy použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli či odmítnutím likvidační podstaty věřiteli.
Do třiceti dnů ode dne skončení likvidace se podává návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, opět na inteligentním formuláři.
16. Zánik společnosti
K zániku společnosti dochází výmazem společnosti z obchodního rejstříku.
Prodej společnosti
Prodejem společnosti se myslí prodej, resp. převod podílů společnosti. Je to proces, který je alternativou k většinou časově, procesně i finančně náročnější likvidaci. Jeho základním předpokladem je existence zájemců o nabytí podílů.
Převod podílu se uskutečňuje smlouvou o převodu, která musí být písemná a musí k ní být připojeny úředně ověřené podpisy. K převodu podílu je třeba souhlas valné hromady, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Smlouva o převodu nenabude účinnosti dříve, než bude takový souhlas udělen.
Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny, zejména za nesplněnou vkladovou a příplatkovou povinnost.
Při prodeji celé společnosti dochází k převodu všech podílů společnosti zpravidla na jednu osobu. Nejsou stanovené žádné zákonné lhůty ani další povinné procesní kroky. Je však důležité se při prodeji řídit společenskou smlouvou, která může převody podílů podmínit či jinak upravit.
V případě prodeje společnost nezanikne, původní vlastník ale ztrácí veškerá práva a povinnosti, které ho pojily s účastí ve společnosti.
Závěr
Likvidace společnosti je náročný a zákonem velmi podrobně upravený proces, který je společnost povinna absolvovat, pokud neexistuje zájemce, který by ji koupil, nebo ji nečeká fúze. Jejím cílem je především chránit věřitele likvidované společnosti a zpeněženým majetkem společnosti uspokojit jejich pohledávky. Musí jí projít každá společnost, která zanikla bez právního nástupce, bez ohledu na to, zda vyvíjela obchodní činnost.
Prodej společnosti je proces více flexibilní, a především snadnější než likvidace. Uskutečňuje se převodem podílů. Na nabyvatele tedy přechází jak majetek, tak i dluhy společnosti. Věřitelé se tak svých pohledávek mohou domáhat nadále vůči osobám, které společnost či jednotlivé její podíly koupily.
Je tedy zřejmé, že při ukončování činnosti je před zrušením společnosti a jejím vstupem do likvidace vhodné zvážit i možnost jejího prodeje, protože tak lze ušetřit čas i peníze.
