Likvidace společnosti
Likvidace společnosti představuje právní postup směřující k ukončení podnikání, vypořádání jejího majetku a vyrovnání dluhů věřitelům. V konečném důsledku pak likvidace vede k zániku společnosti v podobě výmazu z obchodního rejstříku.
Zrušení společnosti bez likvidace nastává v případě její přeměny, anebo vstupem do insolvence.
Poskytujeme excelentní servis
Rozdíl mezi zrušením a zánikem společnosti
Obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou, ale vzniká až zápisem do obchodního rejstříku. Z hlediska zrušení a zániku je situace podobná. Nejprve dochází ke zrušení společnosti, a to buď dobrovolným rozhodnutím společníků, nebo nařízením soudu. Společnost následně vstupuje do likvidace a až po skončení likvidace je společnost vymazána z obchodního rejstříku, přičemž dnem výmazu společnost (právně) zaniká.
Zrušení společnosti s likvidací nebo bez likvidace
Zákon stanovuje vstup do likvidace jako obligatorní následek zrušení obchodních společností. Jedinými dvěma výjimkami z tohoto pravidla je přeměna obchodní společnosti či její vstup do insolvence.
V případě přeměny ve formě fúze nebo rozdělení přechází vždy veškeré závazky i majetek zanikající společnosti na společnosti nástupnické v souladu s plánem přeměny. Likvidace proto není z praktického hlediska nutná, neboť se nevypořádává žádný majetek a věřitelé se stávají věřiteli nástupnických společností.
Společnost se likvidaci vyhne také v rámci insolvenčního řízení, rozhodne-li insolvenční soud o řešení úpadku prohlášením konkurzu. Ke zrušení společnosti bez likvidace dojde zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu nedostatku majetku.
Dobrovolná vs. nedobrovolná likvidace
Jak již bylo řečeno výše, ke zrušení společnosti může dojít dobrovolně z vůle samotných společníků nebo nedobrovolně z rozhodnutí soudu.
O dobrovolnou likvidaci se jedná tehdy, když se společníci dohodnou na ukončení činnosti společnosti a společným právním jednáním ji zruší. Společnost následně vstupuje do likvidace, která je plně v rukou likvidátora. Toho si volí sami společníci.
Může však také dojít k situaci, kdy bez ohledu na vůli společníků společnost zruší soud. S ohledem na to, že se ze strany soudu jedná o tak výrazný zásah do práv jednotlivých společníků, může tak soud učinit jen v případech taxativně stanovených zákonem. Jde zejména o případy, kdy společnost vyvíjí nezákonnou činnost, nemá funkční statutární orgán nebo porušuje povinnosti, které jí zákony stanoví, např. když neukládá povinné listiny do sbírky listin v obchodním rejstříku.
Je však třeba dodat, že ke zrušení společnosti přistupuje soud až v případě, že se nepovede situaci vyřešit jinak. Nejprve soud zpravidla vyzve společnost k nápravě, eventuálně jí udělí pokutu. Jestliže se takový postup ukáže jako neúčinný, teprve poté soud společnost zruší a nařídí její likvidaci. Likvidátorem pak zpravidla jmenuje některého člena statutárního orgánu společnosti.
Postup likvidace obchodních společností krok za krokem
Likvidace společnosti probíhá zpravidla v těchto krocích:
- zrušení společnosti (rozhodnutí společníků/soudu) a jmenování likvidátora;
- vstup do likvidace;
- zápis zrušení společnosti a likvidace do obchodního rejstříku;
- vyhotovení mimořádné účetní závěrky a zahajovací rozvahy, podání daňových přiznání;
- zveřejnění výzvy pro věřitele v Obchodním věstníku;
- zpeněžení majetku společnosti a uspokojení věřitelů;
- vypracování konečné zprávy a rozdělení likvidačního zůstatku;
- vyhotovení mimořádné účetní závěrky, podání daňových přiznání;
- žádost o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku od správce daně;
- návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku;
- výmaz společnosti z obchodního rejstříku.
Likvidátor společnosti a jeho odměna
Likvidátorem společnosti může být jen osoba, která je způsobilá být členem statutárního orgánu. To znamená, že musí být zejména svéprávná, bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a nesmí být stižena zákazem výkonu podobné funkce.
Nejčastěji jmenují společníci likvidátorem člena statutárního orgánu, typicky jednatele nebo předsedu představenstva, neboť je to s ohledem na jeho zkušenosti a získané informace o společnosti nejvýhodnější. Jen těžko by hledali někoho, kdo bude společnost a její fungování znát lépe než statutár. Společnost může mít dokonce i více likvidátorů současně.
Pro výkon funkce likvidátora platí obecná úprava pro členy volených orgánů společnosti analogicky. Výkon funkce je zásadně bezplatný, společnost má však možnost uzavřít s likvidátorem smlouvu o výkonu funkce a odměnu si s ním sjednat.
Likvidace s.r.o. vs. likvidace akciové společnosti
Samotný postup likvidace se u jednotlivých společností zásadně neliší, neboť právní předpisy stanovují právní rámec likvidace obecně pro všechny. Přesto se však určité zvláštnosti u jednotlivých typů společností najdou.
Likvidace zadlužené společnosti
Dluhy společnosti nejsou překážkou jejího zrušení a vstupu do likvidace. Rejstříkový soud však společnost nevymaže, dokud nebudou všechny tyto dluhy uspokojeny.
Ukáže-li se, že se společnost dostala do platební neschopnosti nebo je předlužená ve smyslu insolvenčního zákona, má likvidátor povinnost podat insolvenční návrh.
Likvidace společnosti s majetkem vs. likvidace společnosti bez majetku
Účelem likvidace je dle zákona mimo jiné také vypořádání veškerého majetku společnosti. Nezáleží tedy, jestli do likvidace vstupuje společnost majetná nebo nemajetná. V likvidaci se veškerý majetek společnosti vždy musí použít buď jako plnění věřitelům nebo se jeho peněžitá hodnota vyplatí jednotlivým společníkům jako likvidační zůstatek, příp. i obojí zároveň.
Považujeme za vhodné upozornit na skutečnost, že likvidace společnosti, která nevlastní žádný majetek, bude zásadně rychlejší a levnější.
Likvidace z účetního hlediska
Likvidace společnosti představuje vedle právních aspektů také z účetního hlediska řadu úskalí. Obě tyto roviny likvidace společnosti jsou vzájemně hluboce provázané a na konkrétní právní kroky v rámci likvidace je třeba bezprostředně reagovat navazujícími účetními postupy. Nevyhotoví-li společnost předepsané účetní závěrky a nepodá-li ke konkrétním datům daňová přiznání, může to vést až k situaci, kdy správce daně odmítne vydat společnosti souhlas s výmazem.
Fungování společnosti v likvidaci
Vstup do likvidace nemusí znamenat, že společnost ze dne na den přestane vyvíjet jakoukoliv podnikatelskou činnost. Likvidace může být i proces postupný, kdy může docházet k pozvolnému rozvazování pracovních poměrů, obchodních vztahů, uspokojování pohledávek a zpeněžování likvidační podstaty.
V případě, že má být likvidace pouze „rychlou formalitou“ je nutné společnost před jejím vstupem do likvidace tzv. vyčistit.
RUČENÍ A ODPOVĚDNOST PO VÝMAZU SPOLEČNOSTI
Dojde-li k výmazu společnosti, neznamená to, že věřitel, o němž likvidátor nevěděl, se již své pohledávky nedomůže. Může ji uplatnit vůči původním společníkům a ti jsou povinni svůj dluh vůči věřiteli uspokojit do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v jakém ručili za trvání společnosti.
Ručitelem se však může stát i člen orgánu, a to v případě, že nevydá prospěch, který získal v souvislosti s porušeném povinnosti péče řádného hospodáře, případně nenahradí újmu, kterou společnosti tímto porušením způsobil.
Chci mít po výmazu společnosti klidné spaní
Kolik stojí likvidace společnosti a jak dlouho trvá
Celkové náklady na likvidaci společnosti nelze nikdy s určitostí stanovit předem, neboť se vždy odvíjí od konkrétního případu. V každém případě je nutné počítat s věcnými výdaji jako jsou odměna notáře za notářský zápis, soudní poplatek za zápis likvidace do obchodního rejstříku nebo poplatek za zveřejnění informace o likvidaci v Obchodním věstníku. Další náklady pak budou záviset na ekonomické, právní a účetní situaci společnosti. Odlišné tak budou náklady likvidace společnosti, která po svém založení žádnou činnost nevyvíjela, oproti společnosti, která podnikala řadu let a má rozsáhlý majetek a množství závazků.
S výše uvedeným samozřejmě souvisí i samotná délka procesu likvidace. Zákon stanovuje povinnost dvojího zveřejnění informace o likvidaci v Obchodním věstníku s odstupem čtrnácti dní a následnou tříměsíční lhůtu od takového druhého zveřejnění. Z tohoto důvodu tak likvidace nikdy nemůže být provedena za dobu kratší než tři a půl měsíce. Prakticky je však nutné počítat s čtyřmi až pěti měsíci.
Likvidace společností a naše zkušenosti
Na základě našich dlouholetých zkušeností s likvidacemi jednoznačně doporučujeme všem, kteří o likvidaci své společnosti uvažují, aby svěřili tuto záležitost do rukou profesionálů. V praxi se ukazuje, že společníkům obecně nečiní problém zajít k notáři a společnost zrušit, obtíže však vyvstávají následně, když má likvidátor začít likvidaci prakticky realizovat. Dochází pak často k situaci, kdy se likvidace zbytečně protáhne o několik měsíců či let.
Zejména z důvodu výše popsané úzké provázanosti účetní a právní stránky likvidace se dlouhodobě ukazuje jako časově a finančně nejvýhodnější přenechat tuto práci někomu, kdo je schopen zajistit obojí.
