Daňová ztráta nemá většinou nic společného se ztrátou účetní. Daňová ztráta je definována v § 38n zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“) a jedná se v podstatě o částku, o kterou daňově účinné výdaje převyšují daňově účinné příjmy.
Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti a jako taková se také vyměřuje. Daňový subjekt tak má za povinnost daňovou ztrátu vykázat v daňovém přiznání a toto přiznání odevzdat správci daně.
Odečitatelnost ztráty od základu daně
Daňová ztráta může být na základě § 34 ZDP odečtena od základu daně v následujících zdaňovacích obdobích po období, ve kterém vznikla. Poplatník však nesmí zapomenout, že ztrátu nelze využívat po neomezeně dlouhou dobu, ale je nutné ji využít v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém vznikla.
Potřebujete-li nastudovat další informace k této problematice vstupte do Daňové televize. (Daneprolidi.cz)
Zdaňovacím obdobím je podle ZDP:
- kalendářní rok,
- hospodářský rok,
- období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
- účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
Z uvedeného výčtu je tak patrné, že zdaňovacím obdobím není účetní období kratší než 12 měsíců, a proto se toto období nepočítá do 5 bezprostředně následujících zdaňovacích období.
Způsob odpočtu daňové ztráty uvádějí poplatníci – právnické osoby v tabulce E Přílohy č. 1 II. oddílu daňového přiznání.
Omezení odpočtu daňové ztráty
V § 38na ZDP jsou stanovena omezení možnosti odpočítat od základu daně daňovou ztrátu vzniklou v minulých obdobích. Odpočet daňové ztráty nelze uplatnit tehdy, pokud u poplatníka došlo k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka. Takovou změnou se rozumí změna členů obchodní korporace nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka, pokud se jedná o nabytí nebo zvýšení podílu v úhrnné výši alespoň 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv.
Omezení však neplatí v případě, že poplatník prokáže, že 80 % všech výnosů poplatníka tvoří výnosy ze stejných činností, jako výnosy z období, ve kterém ztráta vznikla. Jiným slovy lze říci, že pokud firma vykonává alespoň z 80 % stejnou činnost jako v období vzniku daňové ztráty, omezení v možnosti uplatnění se jí týkat nebude.
Nejprve je však nutné testovat, zda došlo k podstatné změně a až následně se testuje struktura výnosu s ohledem na 80 % hranici.
Pokud si poplatník není jistý, zda může po podstatné změně ztrátu uplatnit, může za poplatek požádat správce daně o závazné posouzení.
Všechny dotazy k daňové a účetní problematice Vám každý den zodpovídají odborníci z Daňové pohotovosti.
Prodloužení lhůty pro stanovení daně
Podle § 148 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) obecně platí, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky. Toto však neplatí v případě, kdy poplatník realizoval daňovou ztrátu.
V případě, že byla realizována daňová ztráta, končí lhůta pro stanovení daně za období vzniku ztráty i za období, ve kterých lze ztrátu uplatnit, současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, za které bylo možné daňovou ztrátu uplatnit.
Pokud poplatník tedy za rok 2018 dosáhl daňové ztráty, lhůta pro stanovení daně za toto období uplyne až za 8 let od termínu pro podání řádného daňového přiznání, který bude 1. 4. 2019. Termín pro stanovení daně za rok 2018 tak uplyne až 1. 4. 2027.
