Podstata svěřenského fondu spočívá ve vyčlenění části majetku k určitému účelu. Vyčleněním zaniká zakladateli svěřenského fondu k majetku vlastnické právo a majetek vložený do svěřenského fondu je nezávislý a oddělený od vlastnictví jakékoliv jiné osoby, není vlastnictvím svěřenského správce, zakladatele ani obmyšleného.
Svěřenský fond může být využíván v oblasti obchodních vztahů, ale také například pro správu rodinného majetku, jelikož svěřenský fond může plnit funkci zachování majetku pro budoucí generaci.
ZAKLADATEL SVĚŘENSKÉHO FONDU
Na osobu zakladatele zákon nestanoví konkrétní požadavky, může jím být jak osoba fyzická, tak právnická. Svěřenský fond může založit také více osob společně.
Po vzniku svěřenského fondu dohlíží zakladatel nad jeho správou.
SVĚŘENSKÝ SPRÁVCE
Vlastnická práva k vyčleněnému majetku vykonává svěřenský správce, kterému náleží plná správa majetku, ale nestává se novým vlastníkem majetku. Svěřenským správcem může být jedna anebo také více osob. Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel, pokud neurčí ve statutu jiný způsob.
OBMYŠLENÝ (BENEFICIENT)
Jako obmyšlený, neboli beneficient se označuje osoba, která má právo na určité plnění ze svěřenského fondu. Obmyšlených může samozřejmě i několik zároveň. Obmyšlený dohlíží spolu se zakladatelem nad správou svěřenského fondu.
Zákon připouští, že zakladatelem, správcem i obmyšleným může být jedna a tatáž osoba. Pokud je ale zakladatel zároveň správcem anebo obmyšleným, je nutné, aby měl svěřenský fond ještě minimálně jednoho správce, přičemž oba správci musí právně jednat společně.
ZALOŽENÍ SVĚŘENSKÉHO FONDU
Svěřenský fond se vytváří vyčleněním části majetku tím, že zakladatel svěří majetek správci na základě smlouvy. Svěřenský fond může být zřízen bezúplatně, kdy se zakladatel rozhodne věnovat část svého majetku k určitému účelu, ale také za úplatu, případně jiné protiplnění.
Svěřenský fond je zřízen v okamžiku, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Pokud je svěřenských správců více, je fond zřízen, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Souhlas budoucího svěřenského správce se svým ustanovením je jednou z podmínek vzniku svěřenského fondu, protože svěřenský fond bez svěřenského správce nemůže existovat.
Svěřenský fond vzniká dnem, kdy je proveden zápis do evidence svěřenských fondů. To ale neplatí v případě, že svěřenský fond vzniká na základě pořízení pro případ smrti (typicky závěti). V takovém případě svěřenský fond vzniká okamžikem smrti zakladatele a zápis do evidence má pouze deklaratorní účinek.
Pokud se na to necítíte, se založením svěřenského fondu vám můžeme pomoci.
EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ
Evidence svěřenských fondů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje zejména o českých svěřenských fondech. Evidenci vedou rejstříkové soudy, tj. soudy krajské a Městský soud v Praze. Zápisy do evidence je oprávněn provádět za stanovených podmínek také notář. Evidence má část veřejnou, která je dostupná každému, a část neveřejnou, do které mohou nahlížet pouze zákonem vymezené subjekty.
ÚČEL SVĚŘENSKÉHO FONDU
Svěřenský fond může být založen za soukromým účelem, nejčastěji k prospěchu osoby blízké nebo k investování a dosažení zisku, nebo za účelem veřejně prospěšným. Veřejně prospěšné svěřenské fondy jsou zřizovány např. za účelem kulturním, vzdělávacím, vědeckým nebo náboženských, jejich hlavním účelem ale nemůže být dosahování zisku.
STATUT SVĚŘENSKÉHO FONDU
Každý zakladatel svěřenského fondu musí vydat statut, obsahující označení svěřenského fondu, označení vyčleňovaného majetku a vymezení účelu, kterému má svěřenský fond sloužit. Statut vyžaduje formu veřejné listiny, musí být tedy sepsán notářem.
ZMĚNY SVĚŘENSKÉHO FONDU
Občanský zákoník předvídá tři možné změny svěřenského soudu. První změnou je zvýšení majetku. Zvýšit majetek lze, stejně jako vytvořit svěřenský fond, na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti. Osoba, která zvýší majetek svěřenského fondu, se ale nepovažuje za zakladatele. Na zvýšený majetek se vztahuje správa podle statutu a zákona.
U svěřenských fondů zřízených za veřejně prospěšným účelem může soud rozhodnout o změně účelu a nahradit původní účel, pokud je jeho dosažení nemožné nebo obtížně dosažitelné. To ale platí pouze pro veřejně prospěšné fondy, u soukromých fondů soud v případě, že se naplnění jejich účelu stane nemožným, rozhodne o jejich zrušení.
Soud může také upravit statut svěřenského fondu, pokud je to vhodné k naplnění jeho účelu a neodchýlí se od vůle zakladatele.
ZÁNIK SVĚŘENSKÉHO FONDU
Správa svěřenského fondu zaniká, pokud uplyne doba, na kterou byl fond zřízen, pokud je dosaženo požadovaného účelu nebo pokud tak rozhodne soud. V případě fondu zřízeného k naplnění soukromého účelu zaniká správa také v případě, pokud se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu.
Po zániku správy svěřenský správce vydá majetek obmyšlenému, případně zakladateli nebo jiné osobě, která na něj má právo. Pokud žádná taková osoba neexistuje, připadne majetek do vlastnictví státu.
Poté, co svěřenský správce vypořádá majetek podle statutu v souladu se zákonem, svěřenský fond zaniká. Správce následně podá návrh na výmaz fondu z evidence.
